Sexuální identita je poměrně komplikovaný termín, který může mít hned několik významů:
- Pohlavní/genderová identita - identita jedince na základě jeho pohlaví. Toto užití je méně časté a spíše nepřesné či zastaralé.
- Identita na základě skutečné či preferované sexuální orientace, popř. způsobu jejího vnímání jedinci. Pro utvoření sexuální identity v rámci orientace je však často také nutné definovat vlastní pohlaví (viz 1.) - např. aby se člověk mohl identifikovat jako homosexuál, je nutné nejprve určit vlastní pohlaví, které je stejné s pohlavím osob, jež dotyčného přitahují.
V obou případech pak musíme rozlišovat sebeidentifikaci s danou identitou a identitu, která je na základě chování, vzhledu či určitých definic, předpokladů nebo předsudků jedinci připsána ostatními lidmi. Jedinec tak může např. z objektivního hlediska/podle definice být asexuální a sám si tuto skutečnost dokonce nějakým způsobem uvědomovat, přesto se může z různých důvodů běžně identifikovat/označovat za heterosexuála, homosexuála atd.[1] Zároveň může být někdo, kdo se identifikuje např. jako demisexuál označován lidmi ve svém okolí např. za homosexuála a může se rozhodnout v jejich prostředí takovou identitu z různých důvodů přijmout, případně ji i sám potvrdit.
Někteří lidé si svou identitou nejsou jití a identifikují se proto např. jako questioning nebo obecně jako queer (pokud např. vědí, že nejsou heterosexuální, ale jinak nenašli nic adresnějšího, co by jejich pocity lépe vystihovalo). V rámci základních sexuálních identit odvozených od sexuálních orientací/pohlaví pak v zejména současnosti vzniká mnoho podkategorií, tzv. mikroidentit, které jsou nějakým způsobem ještě specifičtější (např. aegosexualita u asexuality, reciprosexualita u šedé sexuality, omnisexualita u bisexuality atd.).
Existují i případy, kdy se lidé obávají s určitou skupinou identifikovat ze strachu, že svou sexualitu špatně pochopili a v budoucnu se její projevi třeba změní, což by z nich mohlo v očích ostatních udělat lháře.[2] Touha se takovým obavám a pocitům u sebe či u ostatních vyhnout někdy vede ke snahám o změnu/rozšíření definic daných sexuálních orientací a na nich založýenýh identit.[3] To však v konečném důsledku může také vést k ještě většímu zmatení či způsobit slynutí s ostatními identitami, jelikož se všechny nachází na společném spektru sexuality.
Mnohem důležitější je si pamatovat, že není nic špatného na tom, když si vybereme jednu sexuální identitu na základě našich současných pocitů a znalostí a v budousnu ji případně změníme, pokud se ukáže, že nám jiná identita vyhovuje lépe.
Sexuální identita úzce sovisí s pohlavím, genderem, sexuálním chováním a sexuální orientací, resp. obecně ostatními složkami sexuality.