Internalizovaná afobie

Internalizovaná afobie je přímým důsledkem afobie v běžném životě i afobie v LGBTA+ komunitě. Negativní chování a vyjadřování vůči asexuálům a aromantikům se internalizuje (tj. zvnitřňuje) do psychiky jedinců a zoůsobuje problémy se sebevědomím, sebeúctou a sebepřijetím. Důsledkem nemusí být pouze uplatňování těchto negativních postojů na sebe sama, ale také (přímo či nepřímo) na ostatní jedince z a-spektra.

Původ internalizované afobie

Když jedinci internalizují negativní přesvědčení a stereotypy, vede to k asimilování negativních pohledů na sebe sama do jejich psychiky, včetně jejich mentality a jejich vlastních přesvědčení i postojů. Obdobným problémům mohou čelit jedinci ze všech LGBTA+ skupin. Proces internalizace je způsoben společností, v níž žijeme a ze spousty stran často slyšíme, že takové a takové sexuální chování není správné či dokonce zdravé, že není dobré se tak a tak projevovat (ať už v oblasti samotné sexuality nebo třeba i jen Pride akcí), že to není normální a do té a té společnosti to nepatří nebo je to dokonce nebezpečné... (nebo naopak, že mít a chtít sex či partnera je nezbytná nutnost). Mnozí takové věci slýcchají už od dětství, ještě než se s LGBTA+ komunitou identifikují - od rodiny, od přátel, známých i úplně cizích lidí. Následkem toho některé tyto negativní postoje a přesvětčení přijmou za vlastní.

Dalšími faktory, které internalizovanou afobii významně posilují, je opakování obdobných odmítavých postojů ze strany exkluzionistů z LGBTA+ komunity. Ta je obecně chápána jako místo pro jedince, jejichž sexuální orientace je jiná, nepochopená či přímo odmítaná většinovou heteronormativní společností. Pokud však lidé i od této "druhé strany" slyší negativní postoje a odmítání, dochází k dalšímu umocnění internalizovaných záporných přesvětčení a názorů na sebe sama či asexuály a aromantiky obecně.

Podobný efekt pak mají názory odborníků - terapeutů, psychiatrů, sexuologů, učitelů sexuální výchovy atp. Ti jsou vnímáni jako vzdělané autority, které vědi "jak se věci mají". Jejich odborný názor má na jedince obecně často větší váhu než laické doměnky lidí z okolí, které známe a víme, že "jim taky nelze všechno věřit". Naopak u lékařů atd. očekáváme, že vědí o čem mluví. Přesto mnozí zastávají a svým pacientům sdělují názor, že asexualita neexistuje, že z ní vyrosteme, že je ji potřeba léčit, že je jen symptomen atd.

Důsledky internalizované afobie

Prvním přímým důsledkem je pocit, který bychom mohli nazvat toxickou hanbou vůči sobě samému. Ne každý si je tohoto pocitu plně vědom, i přesto ovlivňuje jeho život a brání mu v nabytí vnitřního štěstí a svobody.

Někteří jedinci pak tyto negativní postoje obracejí i mimo sebe a přímo/cíleně či nechtíc tím negativně ovlivňují také celou asexuální a/nebo aromantickou komunitu. Například pokud se asexuálové staví proti pojetí asexuality jako sexuální orientace a s tímto názorem vystupují na podporu exklusionistických názorů. V očích veřejnosti pak má samozřejmě takový názor jaksi větší váhu, než názor "ne-asexuálů" a ještě více tak podkopává úsilí "své vlastní" komunity.

Obdobně se projevuje protlačování nevědomky přejímaného konceptu povinné sexuality některými členy asexuální komunity, kteří jsou sexuálně antivní. Sami pak někdy doporučují ostatním asexuálům "zkusit sex, který je vlastně celkem fajn" nebo neustále připomínají asexuálům, kteří nechtějí mít sexuální vztah (a podle výzkumů je jich většina), že "asexuálové taky mají rádi sex" (a obdovně s aromantiky). V poslední době se tento postoj hojně rozvinul v oblasti reprezentace asexuality - až do té míry, že si aromantičtí asexuálové a asexuálové, kteří nemají zájem o sexuální vztahy občas připadají nemístně i ve vlastní komunitě.

Příklady internalizované afobie

Zaměření vůči sobě samému:

• "Mnohokrát mě exclusionisté přiměli si přát, abych nebyla asexuál." - asexualpositivity
• "Acepfobové v LGBT komunitě jsou důvot, proč mi trvalo 6 let než jsem přijala svoji asexualitu." - kristacon69
• "Věděl jsem, že jsem queer od svých 10 let a ace od 11 a jsou to přesně tyhle hovadiny, co mě stále nutí k nejistotě o sobě samém lol upřímě to nenávidím." - blivshaw
• "Existuje internalizovaná afobie vůbec? Protože myslím, že se s ní možná potýkám. Jakože, nevidím jakýkoliv důvod v coming outu jako ace nebo v něčem podobném a mnohem vážnější je, že jsem kompletně nerozhodný ohledně acecourse (debaty o tom, jestli jsou lidé členy LGBT jen proto, že jsou ace) díky některým kamarádům, kteří jsou hodně proti tomu a nevidí žádný důvod slavit Pride jen z toho, že je někdo ace. Jsem gay a trans a nemám s tím žádný problém, ale když přijde na to být ace, prostě se cítím nepříjemně, jako by to bylo něco, co bych měl držet v tajnosti, protože je to tak intimní detail, nejspíš? Jakože, pokud se se mnou někdo nesnaží mít sex, nevidím důvod, proč bych to měl někomu říkat? Nevím... Vše, co vím je, že se takhle nechci cítit, ale pokaždé, když přemýšlím o tom, že jsem ace, mám žaludek na vodě a to je opravdu na prd. [...] Nejsem proti ostatním asexuálům, kteří se neskrývají a ve skutečnosti si přeju, abych byl víc jako oni a mohl se tak chovat bez toho, abych se cítil jakože bych se měl za sebe stydět. Je to takový divný pocit, který feeling like I should be ashamed of myself. It's some weird feeling I kladu jen na sebe, jako by to, že jsem ace znamenalo, že je něco špatně se mnou, ale ne s ostatními asexuály? Nedává to jakýkoliv smysl, ale je to hodně stresující a bojím se, abych se nějak sám nestal afobem kvůli svým vlastním because of my own komplexům ohledně mé asexuality." - Penn251
• "...viděl jsem kamarády změnit se z hrdých asexuálů a aromantiků, které bylo slyšet, na někoho, kdo se aktivně vyhýbá jakékoliv zmínce o těchto orientacích a raději nechá ostatní, aby si rozhodli o jeho orintaci. Já osobně jsem se identifikoval jako ace alespoň po dobu 10 let a když se tahle celá "diskuse" objevila, aktivně a záměrně jsem o tom přestal komukoliv říkat. Abych to dal do perspektivy, nyní jsem otevřeně trans a aktivně o tom říkám každému, kromě úplných cizinců, které potkám jednou v životě. Cítím se víc v bezpečí, když někomu řeknu, že jsem trans, než asexuál. Zejména mezi queer lidmi. Tahle záležitost mi tak ublížila, že jsem si ani neuvědomoval jak moc, ale dnes se mě terapeutka poprvé zeptala na romantické vztahy a já jsem fyzicky nedokázal říct, že jsem aro a ace. Naprosto neschopný, úplně zmrazený, jsem ji víceméně nechal věřit čemukoliv chtěla. Ironicky, fakt že jsem se dostal ze stavu plné připravenosti říct lidem, že jsem ace, do stavu, kdy jsem naprosto neschopný to udělat a je to pro mě nežádoucí je pravděpodobně věc, kterou by bylo dobré probrat s terapeutem. Tohle celé opravdu zničilo ne jen komunitu, ale taky spoustu individuálních ace lidí spousty způsoby. Není to nic "vtipného" nebo relativně neškodného, je to absolutně devastující." - showmesomeoneinnocent

• "Byl jsem vyděšený z pokusu o vstup do Q* míst, protože jsem slyšel od svých homosexuálních přátel mimo internet, že asexuálové nezapadají, že "to není dostatečně důležité, abychom kolem toho tvořili identitu", že nejsme dostatečně utlačováni nebo že si zoufale přejeme být utlačováni." - swampgallows
• "Tbh, pořád si myslím, že je se mnou něco špatně, protože nestojím o sexuální vztah. Chtěla bych romantický vztah, ale ne sexuální. Jsem asexuální lesba a pohybuju se v mnoha ženských queer skupinách, jsem utajená asexuálka, protože se bojím, že si lidé kolem budou myslet,jak jsem divná, když se mi nelíbí představa mít sex." - RupphireFan90
• "Mám v sobě hodně internalizované afobie a tihle 'ace lidé mívají internalizovanou homofobii a to je důvod, proč se vydávají za asexuály" pozéři mě přiměli pokusit se celý rok nutit k pocítění sexuální přitažlivosti k ostatním lidem a teď si připadám odporný a bezcenný, protože ji cítit nemůžu. Nemůžu se tu o tom s nikým bavit, protože jsem si jistý, že by to bylo označeno za homofobní. Je to homofobní? Způsobilo mi to příšerné trauma. Prostě se jen chci cítit normální jako všichni ostatní." - anonim

Vůči ostatním:

• "...sama jsem exkluzionista (jsem aroace než po mě někdo skočíte) [...] jsem trochu nejistá, když přijde na to dávat své peníze obchodům, které mě nazívají q/eer dokonce i když nejsou vlastněny velkými korporacemi,, stejnětak nechci nakupovat od obchodů, které nejsou vlastněny lgbt lidmi, [...] jsem vždyky trochu naštvaná, když vidím ace/aro věci prodávané na pridech, když je to ve prospěch věcí jako lesbické a/nebo ta q nadávka je použita [...]" - darkprognosticus
• "Jsem cishet ace a souhlasím." (že cishet ace/aro lidé nejsou LGBT) - lnfinitejesting
• "já, taky cishet ace [...] je šílené jak moc se tááková spousta zkouší nacpat do lgbt+ komunity prostě...hej...sedni, jessiko, tohle není ono! jessiko! nejsi dost utlačovaná jessiko!" - Mypprivoise
• "Jsem exkluzionista a lesba a obecně opravdu nemluvím o své asexualitě protože to není velká část mé veřejné identity, ale pořád jsem ace takže vidět lidi napřímo říkat, že všichni asexuálové jsou odpad/neplatní kvůli cishet ace idiotům z tumblru je docela na prd." - traceryeri
• "Tohle může být impulsivní ale...jako ace osoba si opravdu nemyslím, že cishet aces jsou queer, jakože... oni jsou... jsou pořád cishet? Jako, klidně mě nazvěte velkým protivným excluzionistou ale jsem ace a queer a to, že jsem ace není to, co ze mě dělá queer, tak proč by mělo z cishetů?" - lucathegaywitch

Související články

• Afobie
• Afobie v LGBTA+ komunitě
• Bifobie
• Panfobie
• Transfobie
• Homofobie

Externí odkazy

• LGBTQIA+ ALLY TRAINING: workshop mimo jiné zaměřený i na internalizovanou afobii