FANDOM


Hyposexualita čili [Mužská]Hypoaktivní porucha/dysfunkce sexuální touhy (zkráceně [M]HSDD), u žen někdy také frigidita či porucha ženského sexuálního zájmu/vzrušení (zkráceně FSIAD), je porucha sexuálního chování, vzrušení, zájmu či sexuality jako takové vyznačující se nedostatkem sexuální touhy (opakem je hypersexualita). Stejně jako v případě asexuálního spektra se může vyznačovat absencí nebo nedostatkem sexuální touhy, důsledkem čehož bývá často zaměňována s asexualitou nebo někdy - zjeména v minulosti - jako asexualita také označována.

Typy hyposexuality Editovat

  • celoživotní, generalizovaná
    • trvající celý život, resp. od puberty/zahájení sexuálního života, za všech okolností[1][2]
    • mj. prakticky odpovídá asexualitě[3]
  • celoživotní, situační
    • trvající celý život, resp. od puberty/zahájení sexuálního života, projevující se jen za určitých okolností[4][2]
  • získaná, generalizovaná
    • získaná po utčité době normálního sexuálního života, následně trvající za všech okolností[5][2]
  • získaná, situační
    • získaná po utčité době normálního sexuálního života, projevující se jen za určitých okolností[6][2]
  • nespecifikovaná[7]

Další dělení se zaměřuje na "sílu" hyposexuality, konkrétně[2]:

  • Mírná - důkazy o mírném distresu způsobeném symptomy
  • Průměrná - důkazy o průměrném distresu způsobeném symptomy
  • Závažná - důkazy o závažném nebo extrémním distresu způsobeném symptomy

Historie hyposexuality Editovat

http://asexystuff.blogspot.com/2009/03/hypoactive-sexual-desire-disorder-and.html

HSDD vs. asexualita Editovat

Poprvé se ve vědeckých kruzích začalo o této poruše vážněji mluvit roku 1977, kdy nezávisle na sobě dva sexuální terapeuti pojmenovali poruchu, kterou charakterizovali nedostatkem zájmu o sex. Helen Singer Kaplan ji nazvala Hypoactive Sexual Desire (HSD) a Harold Lief ji pojmenoval Inhibited Sexual Desire (ISD). Kaplan se o celé věci rozepsala více do podrobna. Poprvé tento problém identifikovala při studii případů u nichž nezabrala sexuální terapie: neúspěch byl častý zejména v situacích, kdy jeden z partnerů jednoduše neměl zájem o sex (nikoliv v situacích, kdy genitálie nefunkovaly správně). S tímto objevem, že někteří lidé nemají zájem o sex, vytvořili tito dva terapeuti novou poruchu. Před vydáním DSM-3, kde se poprvé objevila jako Inhibited sexual desire disorder, byli oba členové výboru, který měl na starosti novou kategorii sexuálních dysfunkcí. V celé dané oblasti v té době existovalo jen velmi málo výzkumů a spoléhalo se tak především na klinická pozorování.[8]

Diagnostický a statistický manuál duševních chorob Editovat

K odlišení asexuality od této poruchy v rámci Diagnostickém a statistickém manuálu duševních chorob (DSM-5, tj. 5. vydání) z části došlo až roku 2013, velkou měrou díky skupině asexuálů známé jako AVEN DSM Taskforce, která aktivně kontaktovala psychology včetně pracovní skupiny revidijící DSM před 5. vydáním.[9]

Rozdíl mezi hyposexualitou a asexualitou je obecně takový, že hyposexualita je výsledkem nedostatku touhy a s tím souvysejícím psychickým nepohodlím, zatímco asexualita je primárně absencí přitažlivosti (a případně i s tím souvisejícím nedostatkem touhy po sexu, popř. psychickýým nepohodlím, které je způsobeno nepřijetím společností). I přes teoreticky rozdílné definice je pojetí HSDD, zejména celoživotní varianty, víceméně totožné s asexualitou.[3]

Podle sexuologické studie provedené českými autory k roku 2011 se nízká sexuální touha vyskytuje ve více než 40 % ženské populace. Z toho 10–16 % žen uvádí osobní distres spojený se sníženou sexuální touhou, což je charakteristické pro HSDD. K diagnostice HSDD se používají standardizované dotazníky aq autoři se shodují, že současné léčebné postupy HSDD nevykazují uspokojivé výsledky a vyžadují další výzkum.[10]

Současné DSM-5 definice Editovat

FSIAD: Editovat
  • Nepřítomnost nebo významně snížený sexuálního zájmu/vzrušení, který se projevuje nejméně třemi z následujících způsoobů, které přetrvávají minimálně po dobu přibližně 6 měsíců a způsobují jedinci klinicky významný distres: 1. Nepřítomnost/snížení zájmu o sexuální aktivitu. 2. Chybějící/redukované sexuální/erotické myšlenky nebo fantazie. 3. Žádná/snížená iniciace sexuální aktivity a typicky netečnost vůči pokusům partnera ji zahájit. 4. Absence/snížení sexuálního vzrušení/potěšení při sexuální aktivitě téměř ve všech nebo ve všech (přibližně 75% - 100%) případech sexuálních styků (v identifikovaných situačních kontextech nebo, pokud jde o generalizovaný typ, ve všech kontextech). 5. Nepřítomnost/snížený sexuálního zájmu/vzrušení v reakci na jakékoli vnitřní nebo vnější sexuální/erotické podněty (např. písemné, verbální, vizuální). 6. Absence/redukce genitálních nebo negenitalitálních pocitů při sexuální aktivitě téměř při všech nebo všech (přibližně 75% - 100%) sexuálních stycích (v identifikovaných situačních kontextech nebo, pokud jde o generalizovaný typ, ve všech kontextech).
  • Sexuální dysfunkce se nedá lépe vysvětlit nesexuální mentální poruchou nebo následkem vážného distresu ve vztahu (např. násilnost partnera) nebo jiných významných stresorů a nelze ji připsat účinkům látek/léků nebo jinému zdravotnímu stavu.
  • Pro uplatnění diagnózu poruchy ženského sexuálního zájmu/vzrušení, klinicky signifikantní distres musí doprovázet symptomy z Criterion A. Distres může být pociťována jako důsledek nedostatku sexuálního zájmu/vzrušení nebo jako důsledek signifikantního zásahu do života a pohody ženy. Pokud je celoživotní nedostatek sexuální touhy lépe vysvětlen tím, že se dotyční sebe-identifikuje jako "asexuál," pak se diagnóza poruchy ženského sexuálního zájmu/vzrušení neuplatňuje (Brotto 2012).[11]
MHSDD: Editovat
  • Trvale nebo opakovaně nedostatečné (nebo nepřítomné) sexuální/erotické myšlenky nebo fantazie a touha po sexuální aktivitě (odpovídá definici HSDD z vydání DSN-3-R, 1987[12]). Posouzení deficitu provádí klinik s přihlédnutím k faktorům, které ovlivňují sexuální fungování, jako je věk a obecný i sociokulturní kontext života jednotlivce. Symptomy přetrvávaly minimálně po dobu přibližně 6 měsíců a způsobily jedinci klinicky významný distres.
  • Sexuální dysfunkce se nedá lépe vysvětlit nesexuální mentální poruchou nebo následkem vážného distresu ve vztahu nebo jiných významných stresorů a nelze ji připsat účinkům látek/léků nebo jinému zdravotnímu stavu.
  • Přítomnost jiné sexuální dysfunkce nevylučuje diagnózu mužské hypoaktivní poruchy sexuální touhy; existuje několik důkazů, že až polovina mužů s nízkou sexuální touhou má také potíže s erekcí a o něco méně jich může mít také problémy s předčasnou ejakulací (Fugl-Meyer a Fugl-Meyer 2002). Pokud je mužova nízká touha vysvětlena sebe-identifikací jako asexuál, pak se diagnóza mužské poruchy hypoaktivní sexuální touhy neuplatňuje (Brotto 2012).[11]

Dodatek o asexualitě v předešlém vydání DSM-4 chyběl a definice HSDD zahrnovala jako symptom také interpersonální potíže. To veskrze umožňovalo nespokojenému partnerovi, rodiči atp. takovou diagnózu asexuála podpořit a ještě mnohem častěj než nyní docházelo k patologizaci asexuality.[13]

V posledním vydání DSM-5 došlo poprvé také k rozdělení HSDD podle pohlaví na ženskou FSIAD (kde je slovo asexual uvedno v úvozovkách) a mužskou MHSDD. (Např. ICD hyposexualitu podle pohlaví nerozděluje, stejně jako předešlá vydání DSM). Někteří lidé proto vyjádřili podezření, že toto rozdělení může souviset s novým medikamentem Filibanserin,[14] jehož pokus o schválení jako léku na ženskou HSDD proběhl právě roku 2013 (kdy byl také vydán DSM-5). Tenkrát lék sice neprošel, přípravek se však dostal na trh o dva roky později, 2015.[15] Ačkoliv si i v rámci boje o schválení začal přezdívat "ženská viagra", není jeho cílem zvýšit vzrušení - nýbrž má za cíl zvýšit sexuální zájem/libido ženy skrze úpravu chemických procesů v mozku. Na místě je proto obava ze zneužití přípravku pro léčbu asexualitu.[14]

Mezinárodní klasifikace nemocí Editovat

Jelikož DSM je primárně americký dokument, je velmi důležitá také Mezinárodní klasifikace nemocí (ICD-11). Ta popisuje hypoaktivní dysfunkci sexuální touhy jako:

  • Hypoactivní Dysfunkce Sexuální Touhy je charakterizována absencí nebo výrazným snížením touhy nebo motivace zapojovat se do sexuálních activit, což se projevuje čímkoliv z následujícího: 1) redukovaná nebo scházející spontánní touha (sexuální myšlenky nebo fantazie); 2) redukovaná nebo scházející touha vůči erotickým podnětům a stimulaci; nebo 3) neschopnost udržet touhu nebo zájem o sexuální aktivitu, jakmile byla započata. Vzorec snížené nebo chybějící spontánní nebo responsivní touhy nebo neschopnosti udržet si touhu nebo zájem o sexuální aktivitu se objevil epizodicky nebo trvale po dobu nejméně několika měsíců a je spojen s klinicky signifikantním distresem.[16]

O asexualitě se tedy vůbec nezmiňuje. Podstatný je rovněž fakt, že teprve v roce 1992 bylo díky ICD-10 (následně r. 1994 v DSM-4) stanoveno, že hyposexualita není charrakterizována pouze nepřítomností či nedostatkem sexuálních fantazií a tuh, ale také osobním distresem nebo interpersonálními potížemi.[17]

Přetrvávající komplikace Editovat

  • V případě ženské poruchy je asexuality uvedana v úvozovkách, což může podprahově působit na to, jak ji čtenář vnímá a působit jako delegimitizace.[18]
  • Dodatek o asexualitě staví na tom, že se dotyčný musí sám identifikovat jako asexuál. Vzhledem ke stále poměrně nízkému povědomí o asexualitě je však časté, že se s tímto termínem nezttožní nebo o něm ani neví a místo toho si sám připadá "rozbitý" či prostě nemocný, jak mu mohli i lidé z okolí říkat. To spolu s odborníky, kteří mnohdy stále nepovažují asexualitu za skutečnou či ji považují za symptom, pak samozřejmě snadno vede k diagnózem hyposexuality. Asexuálové, kteří si následně prošli léčbou této poruchy, se nesetkali s požadovanými výsledky a navíc se pak cítili o to hůř.[18][19]
  • Asexualita se nezmiňuje ve zkrácené verzi DSM-5 - Desk Reference, která je určena k využití v praxi a odborníky primárně využívána kvůli velkému rozsahu plné verze. Tato zkrácená verze obsahuje pouze diagnostická kritéria, asexualita je v textu zmíněna jinde. Pokud se tedy příslušný odborník pečlivě neseznámí s plnou verzí textu, snadno tuto změnu zcela opomene.[18][19]
  • Jak již bylo zmíněno v 2. bodu, i asexuálové mohou trpět "klidicky signifikantním distresem", jak popisují kritéria pro diagnózu hyposexuality.[18][19]
  • Mezinárodní klasifikace nemocí postrádá jakoukoliv zmínku o asexualitě, zato její část o hyposexualitě zahrnuje několik zmínek o celoživotní situaci.[20][21][22]
  • Přetrvávající riziko konverzní terapie prováděná na asexuálech, zvyšující se s nově vytvářenými medikamenty "na léčbu" hyposexuality.[23]

Externí odkazy Editovat

Související články Editovat

Zdroje Editovat

  1. https://icd.who.int/browse11/l-m/en#/http%3a%2f%2fid.who.int%2ficd%2fentity%2f108695652
  2. 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 http://files.pegia.se/dsm/DSM5.pdf
  3. 3,0 3,1 https://www.huffingtonpost.com.au/2013/06/18/asexual-disorder_n_3361472.html
  4. https://icd.who.int/browse11/l-m/en#/http://id.who.int/icd/entity/2144124944
  5. https://icd.who.int/browse11/l-m/en#/http://id.who.int/icd/entity/711380687
  6. https://icd.who.int/browse11/l-m/en#/http://id.who.int/icd/entity/1795083302
  7. https://icd.who.int/browse11/l-m/en#/http://id.who.int/icd/entity/1189253773/mms/unspecified
  8. http://asexystuff.blogspot.com/2009/03/hypoactive-sexual-desire-disorder-and.html
  9. https://rotten-zucchinis.tumblr.com/post/125907513485/how-the-dsm-sort-of-came-to
  10. https://www.prolekare.cz/casopisy/ceska-gynekologie/2011-1/poruchy-zenske-sexualni-touhy-prevalence-klasifikace-a-moznosti-terapie-34377
  11. 11,0 11,1 https://nextstepcake.tumblr.com/post/60345690315/asexuality-in-the-dsm-5-excerpts
  12. http://asexystuff.blogspot.com/2009/03/hypoactive-sexual-desire-disorder-and.html
  13. https://rotten-zucchinis.tumblr.com/post/125907513485/how-the-dsm-sort-of-came-to
  14. 14,0 14,1 https://medium.com/@marykatemcalpine/conversion-therapy-asexual-edition-6a699be9e57c
  15. http://www.edukafarm.cz/c1463-flibanserin-addyi-schvalen-fda
  16. https://icd.who.int/browse11/l-m/en#/http%3a%2f%2fid.who.int%2ficd%2fentity%2f1189253773
  17. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2971736/
  18. 18,0 18,1 18,2 18,3 http://www.asexualityarchive.com/asexuality-in-the-dsm-5/
  19. 19,0 19,1 19,2 https://medium.com/@marykatemcalpine/conversion-therapy-asexual-edition-6a699be9e57c
  20. https://ezzelbean.tumblr.com/post/157525639108/aphobephobe-ok-so-im-a-little-bit-sick-of/amp
  21. https://icd.who.int/browse11/l-m/en#/http://id.who.int/icd/entity/108695652
  22. https://icd.who.int/browse11/l-m/en#/http://id.who.int/icd/entity/2144124944
  23. https://medium.com/@marykatemcalpine/conversion-therapy-asexual-edition-6a699be9e57c
Community content is available under CC-BY-SA unless otherwise noted.