Acepedie Wikia

Tento článek pojednává o pohlaví/rodu ve smyslu genderu. Pokud hledáš informace o biologickém pohlaví, přesuň se na příslušní článek.

Gender [z latinského genus 'narození, rodina, národ'] neboli genderová (pohlavní) identita, česky někdy překládáno jako rod popřípadě pohlaví, lze popsat jako psychologický aspekt pohlavní identity odvíjející se od sociokulturních pohlavních rolí a sebeidentifikace jedince, na jejichž základě si lidé genderovou identitu utváří. Ne vždy je gender totožný s nebo odvislý od biologického pohlaví jedince. Zatímco biologické pohlaví je ve svých projevech omezené - buď do 3 nedokonale vyhraněných kategorií či jako kontinuum/spektrum jdoucí od bodu A k bodu B, genderů může teoreticky existovat bezpočet a jejich pojetí se zejména u binárních genderů často mění spolu se změnami ve společnosti.[1]

Pohlavní identita[]

Gender spektrum (EN)

Pohlavní identita neboli gender může označovat identitu, k níž se sami hlásíme, ale také obecnou, společensky utvářenou identitu muže a ženy, která je dětem od narození připisována a často ovlivňuje jejich výchovu (podle představ, jaké rodiče atd. mají o rozdílech mezi děvčaty a chlapci).

Gender tedy může být binární (v současnosti někde i s přihlédnutím ke třetímu pohlaví), tj. zohledňující základní rozdělení na nejčastěji známé a nejpočetnější skupiny (obvykle silně propojené s fyzickým vzhledem odpovídajícího biologického pohlaví): muže a ženy; nebo může být nebinární, který se této svázanosti vymyká a obvykle nabourává pohlavní stereotypy. O to se samozřejmě snaží i mnozí lidé identifikující se s binárním genderem, někteří se v něm však zkrátka necítí dobře.

U většinové společnosti se tak obvykle setkáváme s binárním genderem, který se shoduje s jejich biologickým pohlavím. Takoví lidé jsou typicky nazýváni cisgender. Oproti tomu lidé, jejichž pohlaví a gender se neshodují, jsou označováni jako transgender a/nebo transsexuálové.

Zejména v minulosti bylo např. i fyzické pohlaví intersexuálních dětí často operativně upravováno za účelem zařazení do jedné z binárních kategorií, jelikož ve společnosti i z hlediska zákonů byly rozlišovány pouze dva gendery - žena nebo muž a bez zařazení do jedné z nich ještě často ani dnes nelze vyplnit základní dokumenty, jako např. rodný list. Úprava fyzického vzhledu intersexuálům tedy podle představ lékařů a rodičů měla momoci jim přidělené pohlaví lépe přijmout a začlenit se do společnosti jako plnohodnotné ženy/muži. Ve skutečnosti to však mělo u mnohých intersexuálních jdinců za následek problémy se zdravím i pohlavní identitou. I dnes rozhodují o připsaném pohlaví intersexuálních novorozenců rodiče. Průměrně se přitom jako intersexuální narodí zhruba 1 z 1 500 dětí.[1][2] Nucená genderová identita přitom ovlivňuje i historické zkoumání, při určování pohlaví kosterních nálezů leckdy hrají velkou roli předsudky a postoje vědců, jak ukazují nedávné případy. Dvě pravděpodobně mužské kostry byly automaticky označeny za heterosexuální pár (doslova za Romea a Julii s láskou až za hrob - po odhalení, že šlo o dva muže, tuto teorii spěšně opustili a navrhují ne-romantická vysvětlení)[3], zatímco ve válečnickém hrobě nalezená kostra byla označena za mužského válečníka, ačkoliv šlo s největší pravděpodobností o ženu[4].

Rozlišování genderů[]

Jazykově[]

Nejzákladnějším způsobem rozlišování jednotlivých genderů je v mluvené a psané řeči prostřednictvím zájmen používaných v souvislosti s danou osobou. V některých jazycích, jako např. v češtině, se k tomu přidružují i koncovky jiných slov (sloves atp.). Např.: Ona říkala, on řekl, řekli mi...

Nejzažitější a nejobvyklejší je toto rozlišení samozřejmě u binárních genderů - v češtině obvykle skrze přidání -a (v případě žen) na konec slova = přechylování[5]. Jejich použití probíhá obvykle automaticky, pokud známe osobu, o níž mluvíme, nebo alespoň její jméno. U jedinců, s nimiž se neznám blíže, si lidé obvykle utvoří předpoklad o jejich genderu na základě genderově vyhraněného jména nebo vzhledu. Pokud se však s někým známe, je vhodné odkazovat se na dotyčného genderm, který sám používá - bez ohledu na naše vlastní případné předpoklady.

V případě, že něčí gender neznáme, není pro sdělení důležitý, nechceme ho uvádět, hovoříme o více lidech najednou anebo se snažíme ve svém vyjádření zůstat genderově neutrální, je také obvyklé používání třetí osoby množného čísla, tj. oni (nikoliv však ony, což se užívá jen pokud se jedná o vícero žen) s odpovídajícím tvarem ostatních slov. Např.: Řekli mi, že mám jít za Vámi. Genderově neutrální je náš jazyk také v základní případě přímé řeči s druhou osobou či o sobě samých (např.: Co chceš?, Tohle se mi líbí., Zítra tam zajdu.,...). Některá slova jsou také genderově neutrální sama o sobě. I když se skloňují podle ženského či mužského genderu, mohou označovat kohokoliv - např.: osoba, člověk, vyučující, host, jedinec,...

V angličtině, která je v současnosti nejužívanějším světovým jazykem, je genderově neutrální vyjadřování ještě snazší, jelikož má mnohem méně genderově podmíněného skloňování/zabarvení slov. V tomto jazyce je asi nejdůležitější právě zájmeno, kdy he označuje muže, she ženu a pro genderově neutrální osoby se nejčastěji používá zájmeno they. Jedná se původně o třetí osobu jednotného čísla, jako je i naše zájmeno oni. Použití množného čísla pro označení i jedné konkrétní osoby je při tom v angličtině vcelku typiclé - i zájmeno you (ty/vy) je původně tvar množného čísla. Ačkoliv je tento způsob nejobvyklejší, někteří nebinární lidé upřednostňují jako svá zájmena novotvary, např.: ze, sie, hir, co, ey...[6] Genderově neutrální oslovení odpovídající českému Pan/Paní (Mr./Ms./Mrs./Miss) je Mx.[7][8] Zájmeno they pro označení nebinárních jedinců je od roku 2019 také součástí oficiálních slovníků.[9][10]

Některé další jazyky, jako např. indický sanskrt, znají označení pro třetí gender již dlouhodobě.[11]

Od roku 2014 se Facebook rozhodl zařadit přes 50 možných termínů pro označení genderu svých uživatelů.[12]

Gender vs. pohlaví[]

Pokud jde o samotný termín gender, čeština zná dnes primárně jeden termín pro lidské pohlaví jako takové. Slovo pohlaví etymologicky vzniklo od slova hlava (ve významu jedinec)[13][14] a z tohoto hlediska by se tedy mohlo jednat o velmi trefný překlad pro termín gender (zkrátka říká, kam po hlavě patříme). Často je však problematický kvůli významu, jaký má termín pohlaví v běžné mluvě - tedy primárně biologické pohlaví. Pro biologické pohlaví by se však z etymologického hlediska paradoxně více hodolo slovo rod, tedy jak - s jakými fyzickými/biologickými proporcemi jsme se narodili.[15] Toto rozdělení podle rodu se však již v češtině příliš nepoužívá, zůstalo zachované především v oblasti výuky jazyka pro dělení slov (rod ženský/mužský/střední)[16] a proto se snad můžeme na některých místech setkat právě se slovem rod jako s možným překladem pro gender, jelikož jsou tato slova v základním obsahovém významu prkticky totožná.[17] Pro lepší přehlednost a porozumění je však pravděpodobně nejvhodnější gender vůbec nepřekládat.

V angličtině existují termíny dva - sex a gender. Dříve k nim bylo přistupováno víceméně jako k synonimům, dnes se však jejich význam liší. Současné rozdělení je ve vědeckých kruzích známo nejméně od 20. století a již od 60. let je uváděno v anglických výkladových slovnících.[18] Termín sex odpovídá tomu, co v kontextu našeho jazyka běžně vnímáme jako pohlaví - tedy rozdělení na základě toho, "co máme mezi nohama", popř. trochu kultivovaněji, na základě biologických znaků těla jedince (jejich rozdílnosti).[1] Na druhou stranu gender není přímo závislý na fyzickém těle (ačkoliv se od něj může odvíjet).

Právně[]

Ve všech zemích světa jsou právně uznávány binární gendery, které jsou obvykle dětem připisovány krátce po narození na základě jejich biologického pohlaví (či rozhodnutí rodičů, pokud pohlaví není jednoznačné). Takto připsané gendery jsou závazné - v některých zemích je nelze změnit a v jiných je případná změna podmíněna zdlouhavým právním procedurám a úpravám fyzického těla. Mnohé země mají některé zákony, práva a povinnosti svých občanů specificky zaměřené na ženy či muže. Např. povinná vojenská služba pro chlapce (dříve i v ČR), zákaz řízení ženám, povinné zahalování žen atd. (zejména silně muslimské země), dřívější odchod do důchodu podle počtu dětí u žen, povinná kastrace trans jedinců, rozdělování jedinců ve školách/věznicích,... V současnosti je v zákonech většiny západních zemí ukotvena rovnoprávnost mužů a žen, včetně antidiskriminačních zákonů. Už méně častá jsou však právní opatření věnovaná trans lidem, zejména pak genderově neutrálním.

Volnější přístup k genderu svých občanů mají takové země, které uznávají i třetí variantu - tzv. třetí pohlaví anebo nebinární gender. V Irsku se mohou od roku 2015 osoby starší 18 let samy rozhodnout, jaký (binární) gender bude uvedený na všech jejich oficiálních dokumentech, včetně řidičského oprávnění, rodného listu či pasu bez potřeby dokládat jakékoliv lékařské zprávy o změně pohlaví atp. Obnobné zákony platí také např. v Argentině (od 2012), Maltě (od 2014), Kolumbii (od 2015), Uruguay (od 2018) či Tasmanii (od 2019). Malta navíc umožňuje také uvedení kategorie X namísto jednoho z binárních genderů a stanovila lhůtu pro změnu genderu na maximum 30 dnů, zatímco v ostatních zemích to může trvat celá léta. Nepál umožnil identifikaci s třetím, nebinárním genderem již toku 2007 a Bangladéš roku 2011 zavedl třetí genderovou kategorii pro jedince známé jako Hidžra, kteří se obvykle identifikují jako nebinární. Indie, která tuto kategirii jistým způsobem uznávala již od roku 2005, ji plně rozšířila a na transgender, intersex a Hidža jedince a plně ukotvila v zákonech od roku 2014. I Nový Zéland (od 2012), Dánsko (od 2014),Kanada (2019) či Island (2020) umožňují nebinárním jedincům identifikovat se se třetím genderem. Několik států USA (od 2017-2020) umožňuje uvedení nebinární genderové kategorie na řidičských oprávnění, popř. jiných dokumentech. Třetí pohlaví/gender pouze pro intersexuální jedince dále existuje např. v Austrálii (od 2011), Německu (od 2013), Rakouzsku (od 2018) či Nizozemsu (od 2018). Mnohé jiné země naopak třetí genderovou/pohlavní kategorii právně neuznávají a i změna binárního genderu je velmi složitý proces. Osoby s třetím pohlavím uvedým v jejich pase mají někdy dokonce problém do takovýchto semí vycestovat.[12][11]

Stereotypně[]

V běžné společnosti se stále poměrně často jednotlivé gendery rozlišují podle stereotypních představ a předsudků jedinců - a to zejméně ty binární. Stereotypizace genderu může vycházet od samotných příslušníků daných genderů, kteří na základě svého vlastního chování, tuh a zájmů (popř. toho, co byli naučeni) povařují stereotypní názory za obecně platné; anebo z vnějšku, kdy na základě společností uznávaných stereotypů často dochází k ovlivňování jedinců již od dětství a tím k upevňování daných stereotypů. Např. stereotypní představa, že si dívky hrají s panenkami a dětskými kuchyňkami, zatímco chlapci s autíčky a zbraněmi mnohdy vede k tomu, že rodiče automaticky nakoupí dívkám panenky a chlapcům autíčka. Někdy jsou pak děti odmítnuty i v případě, že samy projeví zájem o něco jiného (např. chlapci o panenky nebo dívky o zbraně) slovy jako: "To není pro holky/kluky".

S přibývajícím věkem nastupují ještě mnohem složitější a závažnější genderová rozdělení, např. stereotypně ženská a mužská zaměstnání, mužské a ženské oblečení/barvy, délka/úprava vlasů, mužské a ženské reakce (od žen se očekává milé chování, citlivost, cudnost, parádivost, snaha vyhovět muži... - od mužů vzpurnost, hrubost, síla, sexuální chtíč, snaha podmanit si ženu... atp.), v některých kulturách také třeba zákaz jakéhokoliv fyzického kontaktu mezi mužem a ženou (včetně podání ruky či lékařského vyšetření, jelikož se v nich stereotypně předpokládá sexuální touha muže) atd. Obdobně existují ve společnosti stereotypy vázané třeba i na tak vágní záležitost, jako je věk a jemu "odpovídající/vhodné" chování/oblékání/zájmy... (Zde lze opět najít provázanost na binární gender, kdy o mužích často slýcháme, že nikdy nevyrostou, zatímco žena má být zodpovědný a pečující mateřský typ, popř. že je povinností muže být hlavou rodiny a žena má pečovat o domácnost.)

Pokud dívky či ženy projevují zájem o stereotypně mužské, popř. chlapci a muži o stereotypně ženské chování/věci, je to často jejich okolím považováno za známku homosexuality anebo důvodem k posměchu/zlobě (s kořeny v sexismu a homofobii). Paradoxně jsou tímto často (z obecného hlediska) více ohroženi muži, od nichž je vyžadováno jakési "chlapáctví", než-li ženy, jejichž možnost na genderu/pohlaví nezávislé volby se díky feministickému hnutí postupně zlepšuje.[19] Obecně jsou tyto (i jakékoliv jiné stereotypy a předsudky) přítomny v každé společnosti, ale horší následky mají v diktátorských a náboženských režimech (což lze spatřovat mj. právě i na prosazování stereotypu o "jediné správné sexuální orientaci" a potlačování těch "závadných" v takových zemích[20]).

Stereotypy vázané na muže a ženy jsou přitom velmi proměnlivé a ve společnosti se vcelku rychle mění. Divadlo, například, mohli v jeho začátcích hrát pouze muži[21][22], kteří se v případě potřeby převlékali za ženské postavy. Dnes je divadlo a tanec připisován spíše k ženskému genderu a muži, kteří se převlékají za ženy, jsou často označováni za homosexuální. Vysoké boty na podpatku také známe především jako ženskou obuv a sukně/šaty jako ženský oděv. Ve skutečnosti však byly vysoké podpatky vynalezeny pro muže z vyšší společnosti za ůčelem lovu na koni a sukně/šaty muži nosili doslova od nepaměti. V roce 397 n. l. došlo dokonce k zákonnému zákazu nošení kalhot na území města Říma pod trestem vyhoštění. Dnes velmi ženám připisovaný makeup také používali např. ve starověkém Egyptě či v baroku muži i ženy. Růžová barva byla ještě v první polovině 20. století považována za správnou barvu pro chlapce, více rozhodnou a silnou, zatímco modrá pro dívky - jemnější a hezčí.[19][1]

Že genderové stereotypy a předsudky mohou být skutečně nebespečné pro celou společnost (nikoliv pouze jedince), dokazují mimo jiné případy z Číny - zejména v době platnosti polityky jednoho dítěte. Kvůli tomuto omezení a víře, že syn je lepší než dcera, docházelo často k potratům holčiček ještě před narozením nebo k jejich vraždě či opuštění krátce po něm. Následkem toho klesala ženská část čínské populace, zatímco stále přibývalo mužů. Problém byl natolik velký, že došlo k úpravě zákonů, zavedení vysokých trestů za takové jednání a nakonec i k opuštění celé politiky jednoho dítěte.[23]

Stereotypy (resp. generalizace) a předsudky (popř. také iluze) mají velmi blízko ke kategorizaci, jedná se však o její negativní a zavádějící důsledky. Někdy jsou také využívány k usnadnění komunikace (např. panáček v kalhotách a panenka v sukýnce na toaletách, ale také třeba marketingová komunikace) a usnadňují lidem rozdělení světa na "správné/dobré" a "špatné/zlé", kvůli čemuž se jich lidé nesnadno zbavují.

Transsexualita a transgender[]

transgender a transsexuální lidé jsou dvě velmi blízké kategorie, které se na mnoha rovinách překrývají a odvíjí od biologického/fyzického pohlaví.

Jak samo označení napovídá, jsou transgender takoví lidé, jejichž genderová identita se liší od genderu, který jim byl přiřazen po narození na základě jejich fyzických znaků (popř. přání rodičů u některých intersexuálů). Transsexuálové jsou pak ti, jejichž tělo bylo cíleně změněno v období po porodu (nejčastěji až ve vyšším věku na základě vlastního požadavku) tak, aby odpovídalo jejich genderu nebo ti, kdo po takové změně touží/pracují na ní.[24][25] Mohou sem spadat i lidé, jejichž pohlaví bylo změněno nedobrovolně (následkem nehody v nízkém věku, někteří intersexuálové atp.). Fyzické změně pohlaví tedy obvykle předchází uvědomění, že genderová identita dotyčného se neshoduje s jeho biologickým pohlavím a touha tento nesoulad napravit. To může, ale také nemusí, být doprovázeno genderovou euforií (nadšení, když jsou vnímáni podle svého skutečného genderu) anebo naopak dysforií (negativní pocity vyvolané tím, že jsou považováni za nesprávný gender).[26][27] Mnozí transgender lidé znají oba stavy, u některých však převládá nebo je rozpoznatelný jen jeden z nich.

Ne všichni lidé, jejichž biologické pohlaví se neshoduje s jejich genderem, však touží či mohou operativní anebo hormonální léčbu podstoupit - např. kvůli obavám o své zdraví,že jim zkrátka na těle tolik nesejde, z finančních, rodinných či lékařských důvodů, nedostupnosti... I tito jedinci jsou však plnohodnotnými členy trans komunity.

Související články[]

Externí odkazy[]

Zdroje[]

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 https://www.medicalnewstoday.com/articles/232363.php
  2. "Newsletter of the Sociology of Sexualities Section of the American Sociological Association" (PDF). American Sociological Association Sexualities News6 (1). Summer 2003.
  3. https://echo24.cz/a/SF4xk/prekvapeni-archeologove-milenci-romeo-a-julie-z-modeny-byli-oba-muzi
  4. https://www.idnes.cz/technet/veda/vikingske-valecnice.A170920_171323_veda_mla
  5. Jazykový vývoj je v tomto ohledu paradoxně opačný, než vývoj biologický.
  6. "NB/GQ Survey 2017 - the worldwide results". Gender Census. Retrieved 14 July 2018.
  7. Pearce, Ruth (21 July 2011). "Non-gendered titles see increased recognition". Lesbilicious. Retrieved 29 August 2012.
  8. Paton, Callum (3 May 2015). "Mr, Mrs, Miss... and Mx: Transgender people will be able to use new title on official documents". The Daily Mail. Retrieved 2 May 2016.
  9. "Merriam-Webster adds nonbinary 'they' pronoun to dictionary". NBC News. Retrieved 19 September 2019.
  10. "they". Merriam-Webster
  11. 11,0 11,1 https://en.wikipedia.org/wiki/Legal_recognition_of_non-binary_gender
  12. 12,0 12,1 https://archive.attn.com/stories/868/transgender-passport-status
  13. http://ografologii.blogspot.com/2008/12/etymologie-psychologie.html
  14. https://en.wikipedia.org/wiki/Poglavnik#Etymology_and_usage
  15. https://www.okoun.cz/boards/etymologie?contextId=3608323#article-3608323
  16. http://sas.ujc.cas.cz/archiv.php?lang=en&art=4086
  17. https://cs.wikipedia.org/wiki/Gender
  18. https://en.wikipedia.org/wiki/Sex_and_gender_distinction#Gender
  19. 19,0 19,1 https://zpravy.tiscali.cz/proc-by-nas-nemeli-vyvadet-z-miry-muzi-v-suknich-322774
  20. Obecně lze říci, že přístup k těmto věcem velmi souvisí s přístupem ke svobodě jedince jako takové.
  21. https://cs.wikipedia.org/wiki/Al%C5%BEb%C4%9Btinsk%C3%A9_divadlo
  22. s. 16: https://theses.cz/id/amuido/DP_Janoukov_Mei_Lanfang..txt
  23. Five things to know about China's one-child policy, CA: CBC.
  24. BEVAN, Thomas E. Being Transgender: What You Should Know. 1. vyd. Santa Barbara: Praeger, 2016. 242 s. Dostupné online. ISBN 9781440845253. S. 26.
  25. SCUTTI, Susan. What Is The Difference Between Transsexual And Transgender? Facebook’s New Version Of ‘It’s Complicated’. Medical Daily [online]. 2014-03-17. Dostupné online: https://www.medicaldaily.com/what-difference-between-transsexual-and-transgender-facebooks-new-version-its-complicated-271389
  26. https://twitter.com/Queer_Kara/status/1186304163883503619
  27. What Is Gender Dysphoria? [online]. American Psychological Association. Dostupné online